Ve světě školy stojí za kvalitní výukou vždy někdo, kdo pečlivě sleduje obsah, podporuje učitele a propojuje jednotlivé části vzdělávacího procesu tak, aby všechno dávalo smysl. V naší škole tuto roli zastává Renata Weir, akademická koordinátorka Maple Bear Praha. Renata dohlíží na akademický obsah, provádí supervize učitelů, spolupracuje s kanadskými odborníky a je pravou rukou ředitelky školy. Díky její práci mají naše děti nejen pevné základy v jednotlivých předmětech, ale také přístup k propojenému a inovativnímu kurikulu, které připravuje mladé studenty na úspěch ve světě.
Pozice akademického koordinátora není v českém školství obvyklá, a proto jsme se Renaty zeptali na základní otázky, které vám pomohou ji i její práci lépe poznat.
Můžeš nám přiblížit, v čem spočívá tvoje každodenní práce akademické koordinátorky?
Jako akademická koordinátorka se starám o to, aby výuka na naší škole probíhala kvalitně, v souladu s českým i kanadským (Maple Bear) kurikulem, a aby děti měly z učení radost.
Metodicky podporuji naše učitele – pomáhám jim s plánováním výuky, sdílím s nimi nápady a zajišťuji, aby český a kanadský program na sebe dobře navazovaly. Pravidelně navštěvuji hodiny, sleduji, jak výuka probíhá, a společně s učiteli hledáme cesty, jak ji dál rozvíjet.
Součástí mé práce je také plánování profesního rozvoje učitelů – tedy školení, workshopy a další vzdělávání, které pomáhá učitelům růst a přinášet do výuky nové podněty.
Zároveň se podílím na tvorbě doprovodného programu školy – vzdělávacího i sportovního – který pomáhá naplňovat naši školní vizi a podporuje děti nejen v učení, ale i v osobnostním rozvoji.
Mým cílem je, aby výuka byla smysluplná, propojená a aby každé dítě mělo možnost rozvíjet svůj potenciál v bezpečném, podnětném a přátelském prostředí.
Proč sis ty osobně vybrala Maple Bear a co tě na tomto konceptu zaujalo?
Maple Bear jsem si vybrala, protože plně odpovídá tomu, čemu sama věřím a co považuji za smysluplné vzdělávání. Více než patnáct let působím v mezinárodním prostředí a mám možnost sledovat, jak pozitivní dopad má bilingvní vzdělávání na rozvoj dětí – nejen jazykový, ale i osobnostní. Sama mám bilingvní děti, takže tuto zkušenost vnímám i z pohledu rodiče.
Na konceptu Maple Bear mě zaujala kombinace kanadského přístupu ke vzdělávání, který klade důraz na zvídavost, spolupráci a přirozené učení, s respektem k místnímu (českému) kontextu. Velmi je mi blízká myšlenka, že dítě má být ve středu vzdělávacího procesu – že učení má být podnětné, zábavné a má přinášet radost dětem i učitelům.
Maple Bear pro mě představuje školu, kde se děti učí přemýšlet, objevovat, tvořit a kde si budují pozitivní vztah k učení – a to je přesně to, co chci podporovat.
Jaké je to spolupracovat zároveň s českým a kanadským (mezinárodním) týmem?
Spolupráce s českým a kanadským týmem je pro mě velmi inspirující. Každý přináší trochu jiný pohled – kanadský přístup podporuje kreativitu, otevřenost a práci se zvídavostí dětí, český tým zase přináší bohaté pedagogické zkušenosti a hluboké porozumění místnímu prostředí. Společně tak vytváříme podmínky, ve kterých se děti mohou přirozeně rozvíjet a objevovat nové věci.
Co na kanadské metodice nejvíce oceňuješ a v čem podle tebe přirozeně doplňuje nebo obohacuje český vzdělávací přístup?
Na kanadské metodice nejvíce oceňuji zvídavost dětí, kreativitu a aktivní zapojení do učení. Podporuje, aby děti samy objevovaly, kladly otázky a učily se přirozenou cestou. Český přístup pak děti doplňuje jasnou strukturou a systematičností, díky čemuž se učí organizovaně a cíleně. Spojením obou přístupů vzniká prostředí, kde se děti mohou volně rozvíjet a zároveň získávají potřebné návyky a dovednosti.
V čem si myslíš, že se český a kanadský přístup ke vzdělávání naopak nejvíce shodují? Jaké jsou podle tebe jejich hlavní styčné body?
Český a kanadský přístup se nejvíce shodují v tom, že dítě je v centru vzdělávání a že je důležité podporovat jeho aktivní zapojení, samostatné myšlení a rozvoj celkové osobnosti. Oba přístupy také kladou důraz na kvalitní, podnětnou a smysluplnou výuku, kde se děti učí prakticky a postupně rozvíjejí své schopnosti.
Můžeš nám přiblížit, jak probíhal proces propojování českého a kanadského kurikula – a co pro tebe osobně bylo při této práci nejnáročnější?
Propojování českého a kanadského kurikula je postupný proces, který se nestane ze dne na den. Vyžaduje plánování, hodnocení a reflexi, a často je potřeba flexibilně reagovat na potřeby dětí i učitelů. Pro mě osobně je nejnáročnější nalezení správné rovnováhy, aby byla výuka současně smysluplná, motivující a zároveň v souladu s oběma kurikuly. Stále je na čem pracovat, a právě tato dynamika mě zároveň velmi inspiruje a motivuje – každý den přináší nové výzvy a příležitosti k zlepšení.
Ve škole nabízíte nultý ročník, tedy přípravnou třídu, která je v rámci českého vzdělávacího systému poměrně výjimečná. V čem podle tebe spočívá její největší přínos pro děti?
Nultý ročník vnímám jako velkou příležitost, jak dětem dopřát plynulý a klidný start školní docházky. Děti si v bezpečném prostředí postupně zvykají na školní rytmus, učí se spolupracovat, soustředit a rozvíjet dovednosti, které budou později potřebovat v první třídě. Velkým přínosem je i to, že výuka probíhá hravou formou a zároveň děti přirozeně vstupují do bilingvního prostředí, takže si osvojují angličtinu bez tlaku.
Nultý ročník tak pomáhá posílit sebedůvěru, samostatnost a pozitivní vztah k učení – což jsou základy, na kterých se dá v dalších letech skvěle stavět.
Rodiče často zajímá, jaké znalosti a dovednosti budou mít děti po dokončení vzdělávání v Maple Bear. Můžeš nám prosím popsat, jakou úroveň budou děti mít a jaké jsou možnosti jejich dalšího studia?
Po absolvování Maple Bear děti získávají klíčové kompetence, které je připravují na další vzdělávání v jakémkoliv systému – českém i mezinárodním. Rozvíjejí kritické myšlení, spolupráci a samostatnost, jsou jisté v obou jazycích a dokáží se flexibilně přizpůsobit různým vzdělávacím výzvám.
Absolventi Maple Bear mají široké možnosti dalšího studia – mohou pokračovat v běžných českých školách, bilingvních nebo mezinárodních programech. Hlavní přínos je, že děti odcházejí s jistotou, sebedůvěrou a pozitivním vztahem k učení, což jim umožňuje úspěšně zvládat jakékoliv vzdělávací prostředí.
A pokud vás zajímají detaily o tom, jak u nás probíhá výuka matematiky, proč jsme se rozhodli neučit Hejného metodou, nebo jak funguje kouzlo našeho propojeného kanadsko-českého kurikula, Renata vám ráda vše osobně vysvětlí. Přijďte se podívat na naše Dny otevřených dveří, zjistit, jak vypadá běžný den dětí v Maple Bear, a získat odpovědi na všechny vaše otázky. Těšíme se na vás!
