Jsou příběhy, které neznají hranice – časové, geografické ani generační. Ne proto, že by nabízely jednoduché rozřešení, ale protože se dotýkají hodnot spojených s lidskostí. Osud Terryho Foxe je přesně z tohoto ranku.
Terrymu bylo pouhých osmnáct let, když mu lékaři sdělili krutou diagnózu: osteogenní sarkom, tedy zákeřnou rakovinu kostí. Aby mu zachránili život, museli mu chirurgicky amputovat pravou nohu. Pobyt na onkologickém oddělení však Terrymu neotevřel oči jen ohledně vlastní nemoci. Když viděl tiché utrpení spolupacientů – včetně malých dětí –, zrodilo se v něm odhodlání pomoci všem, kteří s touto diagnózou svádí nerovný boj.
V roce 1980 se vydal na nepravděpodobnou pouť napříč celou Kanadou s jasným cílem: vybrat peníze na onkologický výzkum. Svou misi nazval Maraton naděje (Marathon of Hope). Během 143 dní dokázal s protézou urazit těžko představitelných 5 373 kilometrů, což odpovídá průměru téměř jednoho maratonu denně. Každý krok pro něj znamenal obrovskou fyzickou zkoušku.
Dne 1. září 1980 byl zasažen další ranou – rakovina metastázovala do plic a donutila ho běh předčasně ukončit. Dne 28. června 1981 Terry Fox ve věku 22 let zemřel. Jeho životní příběh tím ale neskončil; naopak dal impuls něčemu mnohem většímu.

Od jednoho maratonu k celosvětové vlně solidarity
Terryho odkaz po jeho smrti překročil kanadské hranice. Po celém světě začaly vznikat tzv. Běhy Terryho Foxe (Terry Fox Runs), které kombinují připomínku jeho odvahy s finanční podporou vědeckého výzkumu. Proč vlastně tento příběh rezonuje napříč nejrůznějšími kulturami?
„Všichni známe někoho, kdo měl rakovinu. Všichni chceme, aby naši přátelé a blízcí tuto nemoc přežili. Myslím, že v Terrym každý z nás vidí něco, s čím se dokáže ztotožnit – snahu udělat maximum pro překonání překážky a snahu změnit něco, na čem opravdu záleží,“ vysvětluje Peter Sherementa, generální ředitel mezinárodních běhů Terryho Foxe pod záštitou The Terry Fox Foundation.
Právě tato univerzální zkušenost dělá z Terryho příběhu celosvětový fenomén. Onkologická onemocnění si nevybírají podle pasu či národnosti – a totéž platí o lidské solidaritě. Podle Petera Sherementy zanechal Terry poselství postavené na třech základních pilířích: vytrvalosti, empatii a odhodlání konat. Tedy nevzdávat se, vnímat potřeby druhých a aktivně přispívat k tomu, aby byl svět lepším místem.
Když se odhodlání promění v hmatatelný pokrok
Běh Terryho Foxe dnes není jen připomínkou jednoho mimořádného člověka. Je také významnou součástí podpory výzkumu rakoviny. Do školních běhů se podle The Terry Fox Foundation po celém světě zapojily již více než 3 miliony studentů. Každý z nich přidává svůj vlastní krok k obrovskému společnému úsilí.
„Kombinují své úsilí s více než 3 000 000 dalšími studenty po celém světě. Všichni tito lidé společně získávají prostředky, které financují výzkum rakoviny. Studenti se tak stávají součástí celosvětového hnutí za nalezení účinnějších způsobů léčby rakoviny,“ říká Peter Sherementa.
Podpora výzkumu přitom přináší konkrétní výsledky. Jedním z příkladů je právě rakovina kostí, se kterou Terry sám bojoval. „V Terryho době, pokud jste měli rakovinu kostí, v devíti případech z deseti jste přišli o nohu. Dnes si v devíti případech z deseti nohu zachováte,“ uvádí Sherementa. Výzkum se za více než čtyři desetiletí výrazně posunul. Přesto zůstává jeho financování zásadní. Jak Peter Sherementa připomíná prostřednictvím slov svého přítele, který sám rakovinu přežil: „Když vám lékař oznámí, že máte rakovinu, chcete, aby výzkum proběhl už před deseti lety. Proto musíme výzkum financovat právě teď.“
Navazujeme na Terryho odkaz
Přesně tyto myšlenky chceme předávat našim žákům na školách Maple Bear. Vzdělávání pro nás neznamená jen učivo ve třídách, ale i vedení dětí k vnímavosti vůči okolnímu světu a touze pomáhat. Být součástí Terryho odkazu je pro nás poctou. Nejde nám o trhání sportovních rekordů, ale o šíření jeho myšlenky: i jediný člověk může svou vůlí zažehnout změnu, která inspiruje miliony dalších. Stačí udělat první krok.
Tradice Běhu Terryho Foxe postupně zapouští kořeny i ve střední a východní Evropě. Peter Sherementa v tom vidí jasný důkaz naší vzájemné blízkosti: „Fotografie vašich akcí ukazují oddané učitele, optimistické studenty a pečující rodiče. Přestože vznikly tisíce kilometrů od Kanady, například v Bulharsku, Polsku, Česku nebo na Ukrajině, mohly by to být stejné fotografie jako z Kanady. Školy mají něco společného – lidi, kterým na sobě navzájem záleží a kteří věří, že můžeme svět udělat lepším místem.“ A právě letos se k tomuto celosvětovému hnutí přidáváme také my.

Jak jsme běželi v Praze
Letos jsme tuto myšlenku převedli do praxe i my v Praze. Dne 22. října jsme pro naše žáky a jejich rodiče uspořádali náš první Běh Terryho Foxe.
Byl to den plný sounáležitosti, týmové energie a radosti z pohybu pro dobrou věc. Součástí akce byla i dobročinná sbírka, ve které se nám společně podařilo vybrat úžasných 86 244 Kč. Celá tato částka míří přímo na podpora výzkumu rakoviny při Klinice dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol.
Všem běžcům, dárcům i podporovatelům patří obrovské díky. Skvělý ohlas ze strany dětí i rodičů nás přesvědčil o tom, že v této tradici musíme pokračovat. Příští rok proto plánujeme akci zopakovat a otevřít ji kompletně i pro širokou veřejnost. Pražská kapitola Terryho příběhu tak teprve začíná!




